Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Žaludeční vřed je peptický vřed nacházející se ve stěně žaludku. Viz také žaludek, vřed.

Žaludeční bypass neboli gastrický bypass je chirurgický zákrok, při němž je žaludek chirurgicky rozdělen na menší (horní) část a mnohem větší (dolní) část. Tenké střevo je následně upraveno tak, aby bylo napojeno na obě části takto rozděleného žaludku. Výsledkem je zmenšení funkčního objemu žaludku, tzn. pacient dokáže přijmout a vstřebat výrazně menší množství potravy než před zákrokem. Viz také žaludek, bypass.

Žaludeční polypy jsou abnormální výrůstky, které se u některých lidí nacházejí v žaludeční sliznici. Žaludeční polypy jsou ve většině případů nezhoubné (benigní). Některé typy žaludečních polypů se však časem mohou změnit ve zhoubný nádor. Viz také žaludek, polyp.

Žaludeční šťáva je je vylučována žlázami ve stěnách žaludku a hraje důležitou roli při trávení potravy (proto se řadí mezi trávicí šťávy). Hlavními složkami žaludeční šťávy jsou: kyselina chlorovodíková – jednak ničí bakterie, jednak snižuje pH v žaludku, čímž napomáhá trávicím procesům, pepsin – enzym, který rozkládá proteiny obsažené v potravě. Viz také žaludek.

Žaludeční sliznice (lat. tunica mucosa gastrica) je sliznice vystýlající vnitřek žaludku, která obsahuje velké množství žaludečních žláz. Žaludeční sliznice produkuje kyselinu chlorovodíkovou, pepsinogen (prekurzor pepsinu), vnitřní faktor a různé hormony. Žaludeční sliznice rovněž zodpovídá za potažení vnitřní strany žaludku silnou vrstvou hlenu, který chrání stěnu žaludku před účinky kyseliny chlorovodíkové. Viz také žaludek, sliznice, žaludeční žlázy.

Žaludeční žlázy (lat. glandulae gastricae) jsou žlázy, které se nacházejí v žaludeční sliznici. V žaludečních žlázách se nacházejí různé typy buněk (mezi nimi i tzv. parietální buňky). Tyto žlázy produkují mimo jiné kyselinu chlorovodíkovou a také některé trávicí enzymy, jako jsou zejména lipázy a pepsin. Obrázek: Struktura stěny žaludku – schematický nákres. Stěna žaludku se skládá z několika vrstev. Směrem zevnitř ven to jsou (znázorněno zejména v pravé části obrázku, která ukazuje detail žaludeční stěny v průřezu): sliznice, podslizniční vazivo, hladká svalovina (ta je tvořena třemi „podvrstvami“) a serózní membrána. V žaludeční sliznici se nachází velké množství žaludečních žláz. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také žaludek, žlázy.

Žaludeční klenba (lat. fundus ventriculi) je rozšířená horní část žaludku, která vystupuje směrem nahoru nad úroveň kardie. Žaludeční klenba se nachází těsně pod bránicí a umožňuje hromadění plynů, které vznikají během trávení. Obrázek: Základní členění žaludku – schematický nákres. Kardie je vyznačena žlutě, žaludeční klenba tyrkysově, tělo žaludku červeně, předsíň vrátníku červenofialově. Pozor! Jícen (zeleně) a dvanáctník (fialově) nejsou součástmi žaludku, ale přímo na něj navazují, neboť jsou součástí trávicího traktu. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také žaludek.

Lipschützův vřed (lat. ulcus vulvae acutum) je poměrně vzácné onemocnění, které postihuje převážně (nikoli však výhradně) dospívající dívky a mladé ženy. Příčina jeho vzniku zatím nebyla objasněna. Mezi jeho příznaky patří především akutní bolestivé vředy v oblasti vulvy, bolest v oblasti genitálií, obvykle také horečka a zvětšení tříselných lymfatických uzlin. Viz také vřed.

Bércový vřed je vřed v oblasti bérce. Bércové vředy nejčastěji vznikají v důsledku nesprávně fungujících žilních chlopní v dolních končetinách, mnohdy v kombinaci s křečovými žilami a s tromboflebitidou. Méně často bércové vředy vznikají následkem drobného poranění – to se stává zejména u lidí s narušeným oběhem a odtokem krve; takové poranění se pak špatně hojí. Bércové vředy mohou být značně bolestivé a negativně ovlivňují kvalitu života. Viz také bérec, vřed.

Vředová choroba gastroduodena je jiný název pro peptický vřed. Viz také vřed.